VÝUKA ADEPTŮ NA POSUZOVATELE DRŮBEŽE

Ve dnech 15. a 16. května 2009 proběhly závěrečné zkoušky adeptů na posuzovatele drůbeže. Zkoušek se zůčastnili čtyři adepti - př. Čanecký, př. Lipowski, př. Philipp a př. Vadlejch. Zkušební komise byla ve složení: př. Pavel - předseda, Štolba, Kalaš, Sedlák a Procházka. V pátek proběhla na výstavě ve Slaném praktická část zkoušek, která se skládala ze dvou částí. První částí bylo posouzení 40 zvířat pohledem v klecích a určení jejich hlavních vad a předností, tak jak se dají zjistit na první pohled. Druhou částí bylo kompletní posouzení deseti vybraných zvířat včetně vyplnění oceňovacích lístků. Přestože původním úmyslem bylo zpracování této části v určitém časovém limitu, komise byla velmi benevolentní a umožnila adeptům pracovat mnohem déle, takže se ukončení praktické části zkoušky protáhlo až do pozdního odpoledne. Adepti mohli při praktické části používat Vzorník, ale ani to jim příliš nepomohlo. Znalosti, které chybí, není možné získávat při zkoušce.

Po ukončení praktické části zkoušky se všichni přesunuli do hotelu v nedalekém Peruci. Zde zkušební komise po večeři provedla vyhodnocení této části zkoušky. Ani jeden z adeptů nedokázal ani přes výrazné prodloužení časového limitu úspěšně složit první část praktické zkoušky. Druhou část praktické zkoušky složil pouze jeden adept. Po zhodnocení průběhu praktické části závěrečné zkoušky, po kterém všichni byli velmi unaveni, se zkušební komise rozhodla změnit pravidla této zkoušky tak, že napříště budou adepti při závěrečných zkouškách posuzovat pohledem 20 zvířat, přičemž k úspěšnému zakončení mohou mít 2 chyby a kompletně budou posuzovat 12 zvířat, z nichž dvě mohou být zcela špatně, ale součastně musí být dosaženo minimálně 20 bodů z 36 možných, což je poměrně velká tolerance.

Druhý den hned od časného rána probíhala teoretická část zkoušky. Po snídani adepti zpracovávali písemný test, který se skládá ze 135 otázek. Adepti mají za úkol vybrat správnou odpověď ze tří možností a posoudit 10 perokreseb. Tento test je nutné zpracovat za hodinu a půl a musí být minimálně 100 správných odpovědí, což je poměrně vysoké procento neúspěšnosti - více jak jedna čtvrtina. Zde se jasně ukázalo, jak moc adepti podcenili teoretickou přípravu na zkoušky. Nelepší z nich měl 69 správných odpovědí a nejhorší pouhých 49, což je žalostně málo. Z toho plyne, že tuto část zkoušek nikdo úspěšně nesložil.

Poslední částí zkoušky na posuzovatele drůbeže je ústní část, ve které adepti odpovídají na 10 otázek, které se vážou k některému ze všeobecných témat, jako je systém posuzování, genetika, anatomie a fyziologie drůbeže, líhnutí a chov drůbeže a daší. Poměrně slušné znalosti předvedl jeden zadeptů, z dalších dvou zkušební komise musela znalosti jak se říká "páčit" a poslední na tom byl velmi velmi špatně, až jsem měl dojem, že snad ani neprošel kurzem. Tento adept v této části neuspěl, ostatní ano.

Z průběhu celých zkoušek bylo vidět, že adepti velmi výrazně podcenili teoretickou část přípravy a částečně i praktickou, což je velmi smutné. Osobně se domnívám, že pokud se už někdo do kurzu přihlásí, měl by se danému učivu i věnovat, jinak celý kurz nemá smysl. Samozřejmě velkou roli při zkouškách může hrát i nervozita, ale kdo je připraven, není překvapen. Jeden adept tedy skončil s 50% úspěšností, dva s 25% a jeden nezvládl ani jednu část zkoušky. Pozitivem zkoušky je, že každá úspěšně složená část zkoušky se započítává a adepti pak opakují pouze tu část, kterou nesložili.

Proto bych chtěl ještě jednou apelovat na všechny adepty, aby nepodceňovali přípravu na závěrečnou zkoušku a neúspěšní adepti na opravnou zkoušku.

                                                             Miloslav Procházka