Milý příteli, nový adepte na posuzovatele drůbeže,
vítám vás mezi adepty na posuzovatele drůbeže. Budu vás provázet celou výukou a budu přítomen i u vaší závěrečné zkoušky. Kdykoliv se na mě můžete obrátit s jakýmkoliv dotazem a já se vám budu snažit odpovědět. Pro začátek bych vám chtěl osvětlit, co vlastně posuzování drůbeže obnáší.
Posuzování drůbeže často není to, co si lidé představují. Posuzovatel musí mít nesmírné znalosti z oblasti drůbežnictví. Nejde jen o to rozpoznat od sebe různá plemena a dobře je posoudit, ale musí znát i anatomii a fyziologii drůbeže, základy genetiky, měl by mít alespoň částečné znalosti z oblasti veterinární medicíny a další. Nezapomeňte, že posuzovatel by měl být největším odborníkem v oboru a chovatelé se na něj budou obracet s různými dotazy z oblasti drůbežnictví. Je pak docela trapné, když nedovede na položené otázky odpovědět. Navíc většina exteriérových znaků velmi úzce souvisí právě s dědičností, zdravotním stavem, způsobem chovu a všemi fyziologickými pochody v organizmu. Všech znalostí z dané oblasti dosáhnete nejen dlouholetým chovem drůbeže, ale především pílí, vytrvalostí a intenzivním studiem různých materiálů a knih. Z toho důvodu jsem na stránky umístil i seznam doporučené literatury, i když je jí samozřejmě mnohem více. Závěrečná zkouška, která se skládá z ústní, praktické a písemné části - testu, je poměrně náročná a jen málo adeptů, kteří se propracují až ke zkoušce, ji udělá napoprvé. Nechci vás strašit, ale
zkouška na posuzovatele drůbeže byla první zkouškou v mém životě, a že jsem jich už absolvoval, na kterou jsem se musel intenzivně připravovat. Proto vám doporučuji, aby jste přípravu nepodceňovali.
Posuzovatel, coby funkcionář, odborník a autorita, by měl mít také solidní vystupování a projev. A když hovořím o projevu, nemyslím jen ústní projev, ale i projev písemný. Co si má veřejnost pomyslet o člověku, který do oceňovacího lístku napíše do vyjmenovaného slova měkké i. Neměl by se chovat povýšeně, ale naopak ke každému vstřícně a přátelsky. Samozřejmě by měl být spravedlivý a nenechat si vnutit názor lidí přítomných při posuzování. Zkuste se zamyslet, jestli těmito vlastnostmi disponujete.
Na závěr se zamyslete nad tím, proč se vlastně chcete stát posuzovatelem. Posuzování sebou přináší spoustu odříkání a řehole. Na podzim mnoho pátků a sobot strávených na výstavách. Bude vám vycházet zaměstnavatel vstříc? A co rodina? Další sebevzdělávání i po ukončení kurzu. Po celou svou posuzovatelskou kariéru nevystačíte se znalostmi z mládí. A pokud si myslíte, že jde o příjemnou vedlejší činnost na zlepšení rodinného rozpočtu, vězte že odměna za posouzení zvířat na výstavě se nikdy nevyrovná mzdě dosažené v normálním zaměstnání.
Suma sumárum posuzování zvířat není legrace a navíc přináší i spoustu strastí. Posuzovatelem se tedy může stát jen člověk s hlubokým zájmem o věc. Mrzelo by mě, kdybych vás něčím odradil, ale taková je realita.
Miloslav Procházka
